20.  února

Jakmile začne mrznout, vozíme si vodu ze studánky. V létě nám z té studánky teče sama samospádem. Sto dvacet metrů to je. Sice bych mohl zakopat potrubí do země, ale tady jsme prakticky na skále a na to už nějak není chuť ani síla. Alespoň i v zimě mám pohyb na čerstvém vzduchu. 

V létě je to jiné. Máme od studánky položenou černou hadici a když svítí sluníčko máme tak horkou vodu, že se v ní nedá ani koupat. Problém bývá kde vzít studenou. V zimě není zase problém, kde vzít teplou. Velký hrnec na kamnech bohatě stačí. 

V důchodu je na to čas a když to člověk bere jako zábavu a ne jako otravu …. prostě paráda. Žádný stres, žádná honička, žádné starosti. Tohle vědět, tak jsem šel do důchodu už ve dvaceti 🙂 :-).