Včera jsme s Evinkou narazili na téma bohatství.

Ono bohatství je hodně široký pojem. A také velice relativní. Každý má nutkání se srovnávat s ostatními. Samozřejmě s těmi, co mají více majetku než oni.

Pokud chci mít třeba novější auto, protože to staré dosloužilo, je to v pořádku. Ovšem pokud chci mít lepší auto než soused jen abych si pošimral ego, pak je něco hódně špatně. A úplně nejhorší je chtít nové auto proto, aby lidi viděli.

Ano, většina lidí z okolí si si všimne, že Lojza od vedle má novou „vochcáfku  f dechtu a na hlíně“ ale pro normální lidi to tím končí. Jen závistivci to šrotí v hlavě kde na to vzal a kde na to vezme on, aby se také ukázal.

Ne ne, a ještě jednou ne. Bohatství nespočívá v množství krámů, značkových hadrů a pod., které se nám podaří nashromáždit.

A navíc, na tomto světě nám nepatří nic. Vše máme jen půjčené na dobu určitou. A nikdo neví, jak ta doba bude dlouhá. A málokdo si uvědomuje, že ta doba může najednou skončit. V historii je nepřeberné množství příkladů. Tedy mimo to, že na druhý břeh si nikdo nic opravdu nevezme.

Takže největší bohatství je možnost žít svobodně a mít někoho, kdo vás má opravdu a nezištně rád. Nejlepší je samozřejmě taková žena. To pro chlapa, pro ženu samozřejmě muž.

Potom pokud máte na poplatky a na jídlo, nemusíte řešit skoro nic.

P.S. Trvalo nám téměř 60 let než jsme na to přišli. Bohužel že pozdě a bohudík že vůbec.