K akci sirup z cukrovky jsem se dostal až dnes.  Upozorňuji, že tohle může vařit jen důchodce nebo blázen jako já. Nejlépe obojí.

 

 

 

 

Přes veškerou snahu se mi řepu pořádně umýt nepovedlo a tak nezbylo nic jiného, než jí okrájet. Je to makačka ( je pěkně tvrdá), ale nakonec jsem zvítězil. Řepu nakrájet tak, aby se vešla do krouhače, kde jí nastrouháme.

 

 

Dáme na kamna, přilijeme vodu tak, aby byla téměř potopená a vaříme a vaříme, dokud není měkká. Takže vařím a topím. Venku a ve starém sporáku.

Stále vařím, už asi tři hodiny. A není to rýže i když to tak vypadá.

Tak máme uvařeno a lisujeme. Ze dvou škopků nastrouhané řepy získáme půl kastrolu ,, vyjetého oleje. “ Teď vařit, dokud nezhoustne.

Po deseti hodinách práce je hotovo. Ze dvou patnáctilitrových  kastrolů nastrouhané řepy jsme po deseti hodinách získali asi 1,5 litru báječného sirupu, který nikde tak dobrý nekoupíte. Spálili jsme kolečko dřeva a umazali hafo nádobí. Ale stojí to za to. Je prostě božííí!