Stojím nahoře u cesty, čekám na Evinku a po pastvině se na kolech řítí dvě postavy. No, řítí …  povrch je rozrytý od divočáků, tak spíš mají ten pocit.

Kluk s holkou, tak 25 let, kola luxus a na sobě oblečky á la cyklobuzny. Prostě free, in a coool.

Zastaví kousek ode mě a půl hodiny si znechuceně čistí boty od kravského lejna, čemuž se potutelně směju pod své týden neholené fousy. Změří si mě od hlavy k patě a kupodivu pozdraví. Sice jen frikulína, ale je mi to jedno.

Jejich zrak potom padl na nedaleký strom obsypaný ovocem zvaným špendlíky. Chvilku ho zkoumali a přemýšleli. A následovala otázka: ,, Prosím vás, co to je za ovoce? A je to jedlé?“ Odpovídám: ,, Zkuste to, jsou to špendlíky a letos jsou velice dobré. Tedy pokud vám nevadí, že kolem serou krávy.“

Vrhli na mě znechucený pohled a bez pozdravu odjeli. Hlupáci, ty špendlíky opravdu byly chutné.