Vzhledem k tomu, že jsme museli nakoupit trochu základních potravin, t.j. mouka, droždí a olej, a tím pádem města máme opět na měsíc dost, vyrazili jsme za něčím trochu jiným a to prosím na výstavu. Nikoliv však za uměním á la čmáranice kterým stejně nikdo nerozumí, nikomu se nelíbí, ale všichni se nad tou ,,nádherou“ rozplývají aby vypadali in, a někteří lepšolidé to i za sta tisíce kupují.

My vyrazili na výstavu drobného zvířectva, která byla na vesnici. To je tam, kde jsou ještě zbytky alespoň trochu normálních lidí. Žádný spěch, žádná nervozita, klídek a pohoda. Žádné davy lidí, jeden stánek s klobásou a kafem za pár korun.

Klobásu jsme si sice nedali, neboť uzeniny jsou e e (neplést s EET, to je taky e e), ale zato jsme si koupili něco daleko lepšího a hezčího. A s úžasným kožíškem, radost pohladit. A máme do chovu novou samičku.

Tak se podívejte. Plemeno Castorex.