A že zdejší mlhy jsou pověstné. Kam se hrabe Londýn. Tam jsem sice nebyl ( ani po tom netoužím), ale těžko je tam na podzim víc mlhavo nežli zde.

Ten klid jaký příroda v mlze vyzařuje je nakažlivý a svým způsobem vznešený.

Nebojte, ještě pamatuji mlhy ve městě. Hrůza, děs a depka. Ovšem tady v přírodě krása.

I když k té mlhavé kráse patří i to, že necháte boty venku na terase a ráno jsou mokré jak hnůj. I to, že ke slepicím můžete jen v gumovkách.

A pak se jdete projít do lesa a … ne, nejde to popsat. Pocity jsou tak jako zkušenosti nepřenosné. Jestli je to dobře nebo špatně nevím. Asi je to dobře.