Byli jsme na návštěvě, kde se mimo dospělých  sešlo šest dětí. Děti v pohodě, ale jako všechny děti i ony vytvářely neobyčejný rambajz, že často nebylo slyšet vlastního slova. Je to naprosto normální a po nějakou dobu to dokážu i snášet. Co mě však překvapilo, že do toho rámusu ještě někdo pustil dost nahlas rádio. Na otázku proč to hraje, když to nikdo neposlouchá jsem dostal odpověď: ,, Aby byla nějaká kulisa“.

Tak mě napadá, zda dnešní mladá generace dokáže žít, aniž by kolem sebe neměla neustálý hluk. Všichni byli z města, kde mají rámusu na který si stěžují nadbytek. Pak přijedou na chatu a ticho jim vadí.

Nevím čím to je a upřímně řečeno to nechápu. Jen mě tak napadá, že pokud jste v tichu, to ticho vás nutí přemýšlet. Je úplně jedno o čem, ale myšlenky nezastavíte. A ten rámus, a je jedno zda z rádia čí televize ( já tomu říkám debilizátor) vám to vaše přemýšlení vypne. Lidi přemýšlet nechtějí.

Ticho léčí. Hlavně duši …

Vřele doporučuji film ,,Nádherná zelená“. Nejen že se zasmějete, ale po shlédnutí (možná) budete i přemýšlet.