Já nevím, buď jsme divný my, a nebo všechno kolem.

Třešně zralé o čtrnáct dní dříve, jahody o měsíc, zahrada připomíná spíše červenec nežli květen. V květnu rostou hříbky a kozáci a za chvíli budou zralé ostružiny, které zrají v srpnu.

A začne zavařování. První je kopr  na zimu na omáčku. Někdo koprovou omáčku nemusí, ale v zimě s domácím hovězím přijde k chuti. Potom jahody, rybíz, maliny. Mezitím sušit koření do polévky a listy na čaj. Do zimy se asi nezastavíme.

                                

Čtěte dále …

No a lidé, to je také kapitola sama pro sebe. Přijdeme do obchodu, který vlastní dva manželé. Byli jsme jediní zákazníci a oni se tváří jako bychom obtěžovali. A to jsme jim tam nechali 4500,-.

Se synem jsem byl kupovat pračku. To samé, jen prodavačka byla zaměstnanec. Prázdný obchod a my jsme madam obtěžovali tím, že jí tam nechal osm tisíc.     Lidé se neusmějí a tváří se jako (a zřejmě i jsou) permanentně nasraní. Úsměv a dobrá nálada je neznámá věc.

Co to s těmi lidmi proboha je?