Přehnaně (ale jen trochu) ironický pohled:

Byli jsme pozváni na ,,pááárty“. jak se tomu teď moderně říká. I sešlo se deset lidí středního věku. Počasí přálo, gril rozpálen a začíná obžerství. Jinak to, co následovalo nelze nazvat. Nějaká kultura stolování? Tak na tu zapomeňte! Všechny ty ,,dobrotiny“ naházené na stole bez ladu a skladu, nádobí zřejmě všechno rozbili při nějaké konstruktivní hádce. Vše se žere z obalu, tak jak to donesli z krámu. Hlavně, že je toho hodně. Na kvalitu nekoukejme, na množství nehleďte. Ta neúcta k jídlu je přímo cítit ve vzduchu.

Čas pomalu plyne a všichni se cpou, jak kdyby týden nežrali a další týden se nenažerou. S Evinkou jen nevěřícně koukáme. Nikdo se nebaví, nikdo nikoho neposlouchá. S případným slovním průjmem si každý stačí sám.

Se slovy ,,tady máš“ je mi strčeno pod nos nějaké maso a buřt. Vše téměř na uhel spálené. Vybírám nejméně spálený kousek, ochutnávám a čekám na vhodnou chvíli se toho zbavit jinak, než projitím trávícím traktem. V nestřeženém okamžiku to kulinářské dílo odkládám na stůl mezi ostatní nedožerky. ( A že jich tam bylo!) Ostatní šmakulády á la chemička rovnou odmítáme.

S výmluvou, že musíme jít nakrmit zvířata se nenápadně vytrácíme.

Nevím, dříve jsme také grilovali ale snažili jsme vše připravit tak, aby to vypadalo aspoň trochu kulturně a věnovali tomu nějaký čas a péči.

….. hele, a nezdá se ti, že ti důchodci jsou nějací divní???