To se takhle v březnu udělá pár dní hezky a člověk po zimě natěšený na to, až bude zase sázet a sít vyběhne ven a hurá.
Sem dáme brambory, tam mrkev, tuhle zelí a támhle hrášek.
A tak vytáhne ze sklepa brambory určené s sadbě a jde je zasadit. Sice ví, že je ještě brzy, ale stejně …. co kdyby letos bylo tepleji než jindy, že jo. A kdyby nebylo, brambory to v zemi vydrží.
A pak se jednou ráno vzbudí a přemýšlí, zda nejsou opět Vánoce. No, nejsou, je 31. březen.
Cestou ke kurníku se brodím sněhem, slepicím se nechce ven a já si říkám jak je nádherně.
Dopisuji tento článek a venku začalo svítit sluníčko. To nemá chybu.