Ráno nás vzbudila Eliška svým me eéé v půl osmé. Mžourám očima do čerstvě napadaného sněhu a zjišťuji, že je nádherně.

Dáme si meltu a mazanec s jahodovou marmeládou, nakrmíme zvířata a Evinka založí na guláš z jelena. Náš mladej se náhodou trefil, a tak máme parádní masíčko.

Přiložíme do kamen tak, aby se gulášek pomalu vařil a jdeme se projít do lesa.

Asi jsme si měli vzít repelent, protože světe div se, létají komáři. Asi nějaký arktický druh.

Nikde ani človíčka, jen úžasné ticho a my. A tak si jdeme v čerstvě napadaném sněhu a za námi jen naše stopy.

Cestou jsme zahlídli srnku. Jenže o nás věděla dřív než my o ní, a tak jsem jí nestihl vyfotit.

Zima tady nahoře je opravdu nádherná.

Po příchodu domů doděláme guláš a vegetíme u kamen. Klídek a pohoda. Předvánoční šílenství se u nás opravdu nekoná.