Pod nánosem času
Při toulkách po okolí všude nacházíme spoustu zářezů do krajiny. Jsou dělané po vrstevnici, široké 4 – 5 metrů dlouhé zhruba 100 metrů. A vždy tak, aby vznikla téměř vodorovná plocha.
Velmi často jich je několik pod sebou, takže vytvářely jakési terasy. Dnes je vše zarostlé stromy, ale stále je to vidět. Netroufám si odhadnout jak jsou staré.
Jen tipuji, že to byla políčka. Pokud by to byla pravda, musel být ráz krajiny tehdy úplně jiný.
Četl jsem, že po třicetileté válce bylo málo půdy ( už tehdy ?!??!) a tak se zavezlo pět rybníků kousek od nás. ( Zbytky hrází jsou dosud vidět.) Potom by ty terasy na políčka dávaly smysl.
Važme si práce a umu našich předků, přijde doba, kdy by se nám jejich znalosti velice hodily.
Kdo mi to vysvětlí?
Světe div se, občas i přemýšlím. Přemýšlím o všem možném i nemožném a tuhle mě napadla věc, která mi nedá spát.
Vezmeme – li průměr zeměkoule a to, že se otočí jednou za 24 hodin, vypočítáme celkem jednoduše obvodovou rychlost na rovníku. A jsme u toho. Ta rychlost je 1670 km/h. !!! Takže vše na rovníku se řítí nadzvukovou rychlostí, která se směrem k pólům zmenšuje téměř na nulu. Už to samo o sobě je nepředstavitelné a když k tomu ještě přidáme že se celá zeměkoule řítí vesmírem, vznikne kolotoč nad kterým zůstává stát rozum. Tedy alespoň ten můj 🙂
A teď to hlavní. Jaká šílená odstředivá síla na tom rovníku vznikne? Vždyť by vše muselo vystřelit do vesmíru nadzvukovou rychlostí.
Jasně, je tu gravitace. Ovšem pokud se obvodová rychlost k pólům zmenšuje, musela by se i zmenšovat gravitace a to přímo úměrně.
Vysvětlí mi to někdo?
To jsem si zase početl …
Některé články je lepší nečíst, protože pak člověka napadne jen jediná věta: svět se zbláznil. ( Hodně slušně řečeno). No, posuďte sami:
„Obohacené klece mají jednu velkou nevýhodu, a to sice, že se jim říká klece. Ony to jsou vlastně takové menší voliéry, které slepicím umožňují celý přirozený repertoár, ne to, co většinou říkají ochránci zvířat. Mohou je omezovat v létání nebo běhání, ale musíme si uvědomit, že nosnice během dne létá nebo běhá v jednom procentu ze všech svých aktivit. Jde o velmi malý projev chování, který není pro nosnice tak moc životně důležitý,“ – zdroj: www.vitalia.cz.
Paní profesorka zřejmě viděla slepici jen na obrázku. Já je vidím každý den. Pravda, slepice opravdu moc nelétá, ale(!) téměř stále hrabe ( proto patří mezi ptáky hrabavé). Dále se tzv. popelí, následně si čistí peří a vyhřívá na sluníčku. To vše opravdu patří mezi přirozené vlastnosti slepic. I to, že neustále shání něco k snědku – další její přirozenost, právě tím hrabáním. Je to její vrozený instinkt!!!
Ano, i člověk může žít v kleci, pravda, jen o trochu větší. A určitě bude spokojený že jooo (-:
Chov v klecích chápu jako nutnost, ono jinak vyprodukovat ty miliardy vajec opravdu nejde. Ale jejich pud hrabat, popelit se a vyhřívat se na sluníčku nepotlačíte tím, že budeme tvrdit že ho nemají.
A ještě názor a protimluv jednoho známého:
“ Kupovaná vejce jsou stejná jako ta domácí, ale ta domácí jsou chutnější“.
Pokud jsou chutnější, jsou dvě možnosti:
1.) v domácích je něco navíc, co dělá chuť lepší
2.) v kupovaných něco chybí nebo přebývá, co chuť dělá horší
A na závěr: Slepice milují hrabat se v hnoji! Fůůůj! Bléééé! Jak to lidi můžou žrát 🙂
O potřebě nakupovat
Netušil jsem, jak hluboko jsem měl zakořeněnou potřebu nakupovat. Nejen já, Vy jí máte také. Jen si to nikdo neuvědomuje.
Že kecám? Tak zkuste nakoupit vše potřebné na jeden měsíc. Opravdu vše, co potřebujete nebo byste mohli potřebovat a další nákup udělejte za měsíc. Opravdu to jde a opravdu doma budete mít vše co k životu potřebujete. (Na pečivo máte troubu). A pak jen sledujte, co to s Vámi bude dělat. To nutkání jít nakoupit tam prostě bude a většina lidí to nevydrží déle jak týden.
Ale nezoufejte, my na tom byli úplně stejně. A to, že máme zahradu a zvířata je sice pravda, ale jsou mrazáky, tak to jde i bez zahrady a masa na dvoře. V zimě na ní stejně nic není.
Zbavit se toho zlozvyku nám trvalo více než dva roky. Ten pocit, že Vás do krámu nic netáhne a jdete tam až když opravdu není zbytí, tak ten je k nezaplacení.
P.S. Ušetřené peníze utratíme za krmení pro zvířata a chovatelské potřeby. Proč? O tom je téměř celý tento blog.
Vaťák podruhé
Můj starý vaťák rok výroby 1958 bohužel dosloužil. (viz článek Vaťák, str. 18 )
Strejda google ale zjistil, že se vyrábí stále a tak moje srdíčko zaplesalo nad tím, že budu mít nový, nepotrhaný a jistě velmi slušivý outfit.
I objednal jsem jej neprodleně a těšil se, jak v zimě budu honit parádu mezi srnkami a že i naše kozičky mě pochválí, až jim ponesu krmení.
Žádaný kabát po týdnu dorazil. Jenže ouha, je o polovinu slabší a látka evidentně nevydrží to co ta původní. Takže zřejmě i hřát bude o polovinu méně než ten starý.
No, uvidím v zimě. Ještě že se líbí koze Elišce. Alespoň něco.
Co také čekat za 570,- korun nepodložených aktivy národní banky a ani nedej bože zlatem.
Odpověď na dotaz
Jeden ze státních symbolů je dvouocasý lev. Co ze symbolického hlediska znamenají ty dva ocasy?
Ti lvi byli původně dva, jenomže protože je Česká republika velké sídlo řitního alpinismu, tak ten druhý vlezl tomu prvnímu do zadku. Jenom ten ocas mu zůstal čouhat. 🙂
Převzato z www.aluska.org
První rok v důchodu
Tak už je to rok, co jsem odešel do důchodu. Dříve se říkalo na zasloužený odpočinek. A on většinou zasloužený byl. To si ještě mladí starých vážili alespoň trošku.
No tak dobře, vezmu to postaru, jsem na zaslouženém odpočinku. A odpočívám velice aktivně. Sleduji všechny seriály v TV, letáky, to abych věděl kde je co „v akci“ a hned letěl do hyper super, aby mě spoludůchodci nepředběhli a zbylo i na mě. Netrpělivě očekávám datum důchodu a na všechno kolem a všem nadávám. Jsem nervózní a vzteklý, nic mě nebaví. Jo a ještě každému závidím.
To by se vám tak líbilo, co? By se vám potvrdilo klišé o důchodcích. Čtěte dále.
Věděli jste, že:
- 1 000 litrů kyslíku průměrně vyprodukuje při fotosyntéze vzrostlý listnatý strom za jeden slunný letní den (člověk za stejnou dobu spotřebuje při dýchání okolo 300 l)
- 10 tun kyslíku vyprodukuje průměrně za rok 1 ha listnatého opadavého lesa mírného pásma (jehličnatý les o třetinu méně).
- 1 600 m2 je přibližná plocha, kterou zaberou listy z koruny vzrostlého stromu. Na každém čtverečním milimetru plochy je 50 až 100 průduchů, které regulují vypařování vody při „dýchání“ stromu.
- 100 litrů vody denně odpaří vzrostlý, košatý, listnatý strom, což odpovídá energii asi 70 kWh (která se promění ve vodní páru místo v teplo – lze tedy říct, že funguje stejně účinně jako klimatizační jednotka o výkonu 3 až 5 kW).
- Ve vegetačním období zachytí 1 ha smrkového lesa 23 t prachu, borovicového lesa 36 t, bukového 68 t.
- Jeden hektar mladého bukového lesa v létě denně odpaří přibližně 300 hl vody.
- V letech 2003 až 2011 pokáceli silničáři v ČR přes 120 000 stromů. Pokud by se vysázely vedle sebe, mohly by podle sdružení Arnika lemovat cestu z Prahy do Říma.
STROM = 1 MILION KČ
Taková je podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny hodnota jednoho starého zdravého vzrostlého listnáče. Vykácením 110 stromů v aleji lemující silnici první třídy mezi obcemi Ždírec a Krucemburk na Vysočině v roce 2013 vznikla podle oficiální metodiky Ministerstva životního prostředí ekologická škoda až 100 milionů Kč.
Odlišný žebříček hodnot
Po delší době jsem potkal jednoho známého.
On: Jak se máš? Prý jsi v důchodu? ( věděl to, jen dělal blbého)
Já: Jo jsem a mám se báječně, žiju na samotě a mám spoustu zvířat. ( i to věděl)
On: No, ale šel jsi do předčasného, to ti sebrali fůru peněz.
Já: Dva tisíce …
On: No, ale na furt.
Já: Jsou lepší věci než peníze. Mám na poplatky, jídlo i na oblečení. Mě to stačí.
On: Ty vole, víš co se dá koupit krásných věcí když máš prachy?
Já: Hm, to nejkrásnější je ale zadarmo a pozlátko mi nic neříká.
On: Tak čau …
….. Kdyby to byl aspoň milionář, tak bych ho snad pochopil. Není.