Přehnaně ironický článek o nakupování
Nastalo datum, kdy mi náš milovaný stát posílá důchod a je třeba si jej vyzvednout. Za tím účelem nezbývá nic jiného, než odjet z divočiny do města. Při té příležitosti zkontrolujeme byt a navštívíme občas i příbuzné. Též nakoupíme něco málo základních potravin, protože obilí nemáme pěstovat kde a přiznám se, že to ani neumíme.
Takže mámo vstávat ať všechno stihneme. Nakrmit králíky, slepice, připravit kamna na zátop až přijedeme zpět. To zas bude v chatičce zima až se vrátíme.
Na poště kupodivu bylo otevřeno, i důchod tam byl. Hurá, jedem do hyper super nakoupit. Oběma nám naskakuje vyrážka jak se nám chce, ale vařit a jíst se musí. Pětikačka na vozík a hurá do chrámu konzumu.
Už jako kluk jsem měl rád zahrádku. No zahrádku, naše zahrada byla hodně veliká. Ve třinácti jsem uměl sekat kosou, sušil seno a choval králíky.
Jako každý rok se těšíme na jaro až opět mimo jiné začneme sít a sázet. Dnes nám přišla objednaná semínka a hnojivo. Podotýkám, že bio hnojivo. Jenom nám to letos opět parádně zdražili. Ta hromádka co vidíte stála 930,- Kč.