Kdysi, a vlastně to není tak dávno, tekl kousek za naší chatičkou potůček. V mapách zakreslený zůstal, ovšem ve skutečnosti už není. Je sucho.

A tak nezbývá, než vyrazit kousek dál k jiným pramenům. Ano, pramenům, neboť jich je více a postupně vytvářejí ten nám ( a i přírodě) chybějící potok.

Vzhledem k tomu, že naši předci vytvořili kaskádu malých, dnes dávno zanesených přehrad, muselo v tomto kraji být vody více než dostatek. Dnes už se o tyto mini přehrady nikdo nestará, jsou zanesené a tak ta vzácná voda pokud vůbec naprší, rychle mizí z naší krajiny. Kdo by to čistil, peníze jsou potřeba na jiné věci. To jen naši předci věděli proč tak činí. My jsme prý chytřejší než oni.

No jo, nová doba a smutek na duši. Na té mojí duši. Ostatním je to asi jedno, ti si vodu koupí v hypersuper. Balenou a v plastu. Dokonce s chemickou příchutí. Zatím ……

V místech, kde nepotkáš človíčka. Ticho, stopy zvěře, mír a klid.

Jen jednou za dlouhý čas lesníci postaví oboru, a na místě vykáceného lesa vysází nové stromky.

Jako téměř každý den couráme po okolí. I když tato fotka vypadá jako jarní, je focena 5.února.

Ale jaro bych bral. I když není kam spěchat, i tak to letí až moc rychle.

A docela velká. Komu by to vadilo, i v mlze je příroda nádherná.

Jaro je letos studené. Zda to vadí ptáčkům nevíme, ale mláďata mají nádherná.

Také se o ně vzorně starají a celý den se nezastaví. Vždyť to je jídla a mladí mají hlad neustále.

Tak už je jaro. Letos studené, ale ono jaro bývalo studené vždy. Jen za posledních pár let jsme si zvykli, že krávy hodně prdí a otepluje se. A tím pádem je léto už v dubnu.

No já nevím, krav jsme chovali daleko více a léto v dubnu nebývalo. To zas nám chce někdo natlačit do hlavy další z nepřeberného množství nesmyslů této zvrácené doby.

Ptáčkům je to všechno jedno, prostě nastal čas snášet vajíčka a tak snáší. Snáší proto, aby zachovali rod. A jedinou jejich starostí je uživit potomstvo. A hnízdečko si postaví i bez hypotéky a rychle.