Pokračování scifi povídky ,,Alojs“

Alojs vzal bezmyšlenkovitě krabici s tou svojí krmnou dávkou, a pomalu se vydal k domovu. Tedy dá-li se tak nazvat místnost 3×3 m. Ani se mu tam nechtělo.

Uvědomil si, že dnes má za vzorné chování povoleno být venku o hodinu déle a tak zamířil do parku. Park byl malý plácek, kde rostlo několik málo stromů a byly tam dvě lavičky. Na jedné seděla Maruška, jeho dávná láska. Usedl vedle ní a náhle mu bylo fajn. Oba mlčeli, neboť odposlech byl všudypřítomný a nebylo radno ,,Systém“ provokovat. Oba věděli svoje a oba byli rádi, že mohou být aspoň chvilku jeden v blízkosti druhého. Ta idylka však dlouho netrvala. Náramek na Maruščině zápěstí tiše pípnul a displej oznámil, že je čas se rozejít. Vstali oba najednou a jejich pohled z očí do očí vydal za tisíc slov.

Lojzík byl rád, že Marušku potkal, ale zároveň si uvědomoval, že ta náhodná setkání bolí oba dva. Zkurvená doba, zasraný ten jejich ,,Nový Systém“, nadával v duchu Alojs. Ale také děkoval osudu, že velkou část života mohl prožít v době, kdy byl ještě svět normální.

Pomalu se ubíral k té své, Systémem mu přidělené, jak tomu říkal, díře. Úzká postel, umyvadlo, stolek a mikrovlnka. A povinné vybavení v podobě televize. Naštěstí šla vypnout. Její sledování povinné zatím nebylo, ale byly za něj body do sociálního kreditu. Tak tu nalejvárnu občas pustil, aby se neřeklo. Dokonce mohl i na internet. Samozřejmě jen tam, kam ho to pustilo. Což bylo stejně nudné, jako ten debilizátor, což byl Lojzíkův název pro televizi.

Venku se pomalu stmívalo. Za chvíli nastane zima a dlouhé večery. Zkusí zajít dolů, do společenské místnosti a půjčit si nějakou knihu. Že výběr bude žalostný, to věděl dopředu, ale snad bude mít štěstí, a najde něco trochu zajímavého, co uniklo oku cenzora. Probíral se několika málo tituly co byly k dispozici a jediné co ještě nečetl, byla kniha s názvem ,, Vyrábíme výživnou stravu“. Tak se tedy aspoň dozvím, jak se ten všelijaký hmyz pěstuje a co s tím dělají aby to člověk vůbec mohl pozřít. Třeba to bude zajímavé. No, nebylo. Z výroby nic, jen reklama a vymývání mozků.

Odložil ten bestseller (hihi) a natáhl se na postel. Kupodivu po chvilce usnul a spal až do rána.