Líza má snad hodiny v hlavě. Každé ráno nás přesně v sedm budí, že chce podojit. Okamžitě se přidá Amálka. Ta má pro změnu hlad a chce mléko. A aby se to nepletlo, kocour když zjistil, že Amálka zamečí a dostane mléko, naučil se mečet také. Sice mu to moc nejde, ale snaží se. Nedělá mňau, ale mňééé.

A tak v těch sedm vstaneme a když otevřeme dveře u chatičky, naskytne se nám následující pohled. Proti dveřím Líza s Amálkou a za dveřmi kocour.

No můžete pak spát do devíti?

A není to jediný imitátor. Máme tu ptáčka ( zatím jsme nezjistili který to je), který umí perfektně napodobit zvonění telefonu. Kolikrát jsme běželi přes celou zahradu, že někdo volá. Tak jsme změnili vyzvánění a jsme zvědavi, jak dlouho bude trvat, než se to opět naučí.