Tak ahoj jablůňko a díky za dřevo z tvé uschlé větve. Asi je to to poslední co můžeš dát. Já vím, jsi už hodně stará. Hodně let se o tebe nikdo nestaral, jenom bral. Tvá jablíčka už nikdo nechtěl, tak nanejvýš do sběrny, ani dozrát je nenechali. 

Teď tě vítr vyvrátil, ležíš na boku, větve proschlé a z posledních sil se snažíš žít dál.

Je mi smutno, když to vidím. Vidím v duchu tu cestu lemovanou jabloněmi, vidím jak je někdo s láskou sázel, těšil se na první plody. Vidím i toho koníka jak táhne vůz po cestě kterou lemujete a kterou už dávno nikdo nepoužívá. To všechno je pryč. Zbyly ste jen vy, staré jabloně. Dožijte v pokoji a za všechny lidi kterým ste udělaly radost veliké DÍKY.