Naše snahy o vypěstování máku se vždy míjely účinkem. Vzhledem k tomu, že žádná chemie na naší zahrádku nepatří, plevel byl vždy rychlejší. Po několika marných pokusech jsme to prostě vzdali.
Přírodě se nás asi zželelo, a tak aniž bychom mák seli, vzešel úplně sám a na záhonu, kde jsme vždy pěstovali kytky.
Tak jsme kytky dali jinam a včeličky mají kde sbírat med.
A my možná budeme mít trochu máku na buchty.
No, není ta příroda úžasná?