Takhle vypadá špek prosím. Ne to co se dnes prodává.
Vyměněno za vajíčka a je to ňamka, opravdu vyuzené v udírně a z pořádného prasete. Ne z těch dnešních anorektických vychrtlíků krmených GMO sojou, co mají s bídou dva centimetry sádla -:)
Špek
Hlavně pohodlíčko
Pohodička co? Ale to je náš podsedák ! Jen jsme ho tam zapomněli.
Zvířata vůbec nejsou hloupá, to si jen mnoho lidí ve své pýše a zdánlivé nadřazenosti myslí. Ony jsou chytrá tak, jak potřebují ke svému přežití.
Všední den
Děvčata jsou po ranní procházce, Lízinka podojená, Amálka nakrmená. Holky jsou spokojené. Ohrada být musí, jinak by nám sežraly zahrádku.
Líza byla ve stádu a Amálky si nevšímala. Ale ani ty kozy nechtějí být samy. Jak jsme předpokládali, už jsou to kámošky. A Evinka si bude muset brát na dojení šátek, protože Lízinka jí tak miluje, že než nadojí, má od ní umytou hlavu jak jí pořád olizuje. Jo, láskááá jéé láskááá …. Faktem je, že ty zvířata prostě rádi máme. A to hodně.
Budíme se tak
Nadměrný náklad
Někdy potřebuji dovézt prkna a latě. A jak nacpat čtyři metry do auta? Prostě se to nechá koukat dozadu.
Tak jsem si vzpomněl jak jeden kolega kdysi hodně dávno kradl pětimetrové trubky z fabriky. Tehdy měla auta ocelové nárazníky. Takže trubky šoupnout pod auto, vzadu přivázat za kouli, vepředu na nárazník a už se jelo. Samozřejmě v noci, protože tehdy v noci téměř nic nejezdilo.
Dle zákona schválnosti uvázání povolilo na úžasném místě. Přesně uprostřed nejrušnější křižovatky. Ten šílenej rachot ve dvě v noci si nikdo nedovede představit. Naštěstí tehdejší VB tolik nepomáhala ani
Amálka a Lízinka
Dnes pokračujeme ve stavbě ohrady, ošetřili jsme včely a Amálka nás asi sežere. Každé tři hodiny dvě deci mléka, začne v sedm ráno a končí s papáním v devět večer. Už jí je deset dnů.
Mateřská dovolená aneb pořád krmím
Na sv. Marka, má být plná jamka. Tolik lidová moudrost. Samozřejmě je tím myšlena jamka v zemi. To aby si to někteří nemravové nevysvětlovali špatně :-). I když …. mohli by se tím řídit, alespoň by se zlepšila porodnost. :-).
Marka sice není, ale brambory máme v zemi. Sto padesát metrů na druhou, což pokud se nepletu je jeden a půl aru.
Evinka se mě ptá,
Lízinka
Tak už je doma Lízinka. To je ta kozička, co porodila mrtvé kůzle. Je moc hodná, sice Amálce mlíčko nedá, ale nechá se podojit a tak má Amálka mléko z lahve.
Pomalu si na sebe holky zvykají, snad budou kamarádky a my máme o mazlíka víc.
Krtek
Náš kocour občas překoná svoji lenost a jde lovit. Často se vrátí s nepořízenou, občas chytí myš na které si ihned pochutná. A vyjímečně uloví krtka, kterého ovšem nežere. Jen ho zakousne a nechá být.
Jestli si myslíte, že se krtek jen tak nechá ulovit, jste na omylu. Umí se pěkně bránit a prskat. Kocourovi dá opravdu zabrat ho ulovit. 
Tak chlívek pro kozy je téměř hotový, ještě musím vymyslet jesle na seno. Zítra se bude stavět ohrada ( materiál máme na 140 metrů) a ještě sázet brambory.
Jsem utahanej, že na nějaké filozofické úvahy nemám pomyšlení. Ale spokojený jsem. Zítra přijde další člen rodiny, roční koza. Ještě jí musíme vymyslet jméno.
Je 21:30 nakrmím Amálku a ….. dobrou noc -:)
Amálka staví chlívek – video
Někdo řekne blbá koza. Jenže koza od malička vůbec není blbá. Naopak, je velice chytrá a navíc šíleně společenská. Pokud zrovna nespí, nehne se od nás. Hned ráno se mnou pustí slepice a nakrmíme společně králíky. Zatím se jí ohřeje mléko, nadlábne se a chvíli si spolu hrajeme. Potom usne a jak se vzbudí shání lahev s mlékem.
Kdo neprožil, asi nepochopí, jaké pouto se vytvoří. Ona nám tu práci s ní vynahradí víc než bohatě. Tak se alespoň podívejte jak nám to spolu jde …