Amálce se nějak nedaří. Sice žere, ale jinak sotva chodí už tři dny. I když dnes vypadá trochu lépe.

Amálka se totiž narodit neměla. Její máma porodila jedno zdravé kůzle. Jenže v sobě měla ještě jedno. To zhruba po hodině Lenka vytáhla na poslední chvíli. A máma si všímala jen toho prvního kůzlete. V přírodě by asi umřela a tím pádem i obě kůzlata. První by nemělo mámu a tím pádem mléko ( jiná koza cizímu kůzleti nikdy napít nedá) a to druhé ….

A tak přemýšlíme, jestli my lidé tím že chceme všechno zachránit děláme dobře. Z našeho pohledu asi ano, ale z pohledu přírody? Těžko říci.

Doufáme, že se Amálka dá dohromady a bude z ní parádní, už dnes rozmazlená koza.

Chudák kurník, Líza ho každou chvíli zkoumá a občas na něm přežvykuje.

Ano, koza má opravdu čtyři žaludky jako kráva. Ještě si pamatujete jak se jmenují?

Lízinka nám dává jeden litr lahodného mléka každý den. Zatím však téměř vše vypije Amálka a na nás mnoho nezbývá. Třicet šest včera dovezených kuřátek se má čile k světu. Už je na čase pro ně postavit větší hotel. Bazén prý nechtějí, ale park s anglickým trávníkem by se jim prý hodil -:).

Tohle je malý kurníček pro zakrslé slepičky. Ty velké mají samozřejmě kurník i výběh velký.

Dnes jsme přidali třetí nástavek na úl. Všechno kvete a včelky létají jako o život.

Když vše půjde dobře, zhruba za tři až čtyři týdny budeme vytáčet. Vloni jsme měli 40 kg, tak uvidíme letos.

Pár dní jsem nic nenapsal, ale nebyl čas. Na jaře je spousta práce a večer už nějak není na psaní nálada. Ono se také nic zvláštního nedělo.

Dnes jsme vyrazili na výlet do Karlových Varů. Nikoliv na kolonádu, ale pro kuřata. Pán co je přivezl měl tři hodiny zpoždění a tak jsme si nechtěně užívali města, což pro nás je absolutní nuda a ztráta času. Opravdu nám je nejlépe v přírodě a na městě nic pozitivního nevidíme. ( My víme, jsme divní, ale spokojení.)

Pán nakonec kuřata dovezl a opravdu pěkná a v pořádku. Sice jsme jich chtěli jen pětadvacet ale nakonec jsme jich vzali třicet dva. Už jsou v kurníčku pod infra lampou aby jim bylo teplo.

Po příjezdu domů nás čekalo další překvapení. Lenka si dovezla tři krásná selátka. Už se těšíme na chutné vepřové z domácího chovu. Už aby měla alespoň 140 kg.

Sundali jsme stříšku z kurníku na zem a holkám se moc líbí jak jim to krásně dupe.

Ale jako vždy, než donesu kameru je to přestane bavit. Tak alespoň závěrečný tanec.