Dojíme

Kůzlata povyrostla, tak už zase dojíme a máme báječné mléko. A také budeme opět dělat sýry.

Holky okusují větvičky hlohu, bezinky, divokých angreštů i jiných keříků. Kupodivu mají rády i kopřivy, tráva je pro kozy až to poslední.

Celý den se pasou a mléko tím pádem mají vynikající.

Převzato od Alušky + dodatek

Opět krásný článek na: https://aluska.org/co-se-stalo-s-muzi-moderni-spolecnost-jim-bere-hlubsi-smysl-zivota-doporucuji/

,,Jacob Lloyd natočil zamyšlení nad moderním světem, který bere mužům jejich možnosti seberealizace a který se v poslední době osekává jenom na práci, chlast a digitální svět. Jenomže člověk nebyl stvořen na to, aby deset hodin denně pracoval, večer se šel opít a v mezičase koukal do smartphonu. Pokud to člověk však nepochopí a následuje moderní styl života bez rozmyslu a bez umírnění, propadá depresi, postrádá smysl svého života a ztrácí sám sebe.“

Tolik úryvek z velmi zajímavého článku, který mi mluví z duše. Jen bych dodal, že lidé šíleně zlenivěli. On je totiž takový způsob života velice pohodlný. Takoví lidé žijí ve své bublině a ani jí nechtějí opustit. Že je to cesta do pekel, nechtějí slyšet. Ani s nimi nemá cenu na toto ( i jiná témata) diskutovat, protože to berou jako útok právě na tu jejich pohodlnou bublinu.

Často i jen jinou myšlenku berou jako jejich kritiku, případně útok. Oni nenaslouchají, naslouchat nechtějí a melou si pořád jen tu svou. To v lepším případě. V tom horším čumí do své magické placky. S léty jsme se začali řídit citátem K.H. Borovského: ,, Nechceš li si hubu pálit, musíš mlčet nebo chválit“.

Ale ono se to táhne dost dlouho. Kdysi mě drtilo, když přišla návštěva a současně s usednutím do křesla zazněla obligátní věta: ,, Pusť televizi co tam dávají.“ Pokud jsem vyhověl, následovalo civění do sklíčka prakticky po celou dobu návštěvy. Pokud jsem se tomu bránil, zkoušeli to stylem jen se kouknem na počasí, jak hráli hokej a pod. Nakonec stejně čuměli na nějaký debilní seriál. No, dnes čumí do matlafónu.

Tak prý budeme bojovat se suchem

Boj! To je to jediné co umíme. Bojovat proti přírodě. Jenže to sucho je důsledkem toho boje. Dá se říci, že boje proti planetě.

Na rybníky se kašlalo, mimo těch komerčně využívaných a spousta se jich raději zavezlo. Vesele se kácí deštné pralesy, kůrovec je pro některé darem z nebes, pole už se skoro neorají protože to je drahé a řepka to nepotřebuje. Máme další dálnice, sklady a montovny na orné půdě často vysoké bonity. Beton, asfalt, beton a střechy ze kterých vodu odvedeme pryč.

A teď budeme zase bojovat. Položením trubek do země. Za státní peníze, to aby cizinci měli větší zisk a my dražší vodu. Co místo toho se pořádně starat o pole? Co asi vsákne půda (kterou často ani nelze takto nazvat) bez humusu?

No alespoň těch pár rybníků obnoví. Jsem zvědav, kolik z plánovaného počtu to opravdu bude.

Přitom by stačilo nemít naše předky za blbce a řídit se jejich selským rozumem. No jo, jak může být selský rozum, když už nejsou sedláci. Dnes jsou farmáři. Rozuměj akcionáři z Václaváku, které zajímá jedno jediné – ZISK A DOTACE! A ty agronome udělej si to jak chceš, nebude li zisk, letíš! Půdu mají pronajatou a po nich klidně potopa.

Těch pár drobných a poctivých to nezachrání.

Jdu bojovat se suchem – koupím nádrže. Možná v nich na jaře budu mít vodu. Ne, se suchem se bojovat nedá. Sucho znamená, že není voda. A jak chcete bojovat s tím, co není? Vždyť je to demagogie! Dá se jen neničit přírodu a starat se o to, co z ní zbylo. Pochopí to někdy lidstvo? Bohužel, nepochopí.

Dodatek: Moje paní bydlela na vesnici, kde měl každý studnu a v ní vody dostatek. I přišel nápad udělat v obci vodovod a stalo se tak. Jenže voda ze studní zmizela téměř současně s dostavbou vodovodu. Prostě vznikl parádní trativod. Tak, a teď si vodu draho kupujte. No ale máte vodovod jak ve městě. A to se vyplatí. Ehm, tedy jen korporaci. Prostě pokrok nezastavíš.

Opravdu už se vracet nechci

A proč bych měl? Sedět v bytovce a chodit na procházky k Berounce, kde je fůra lidí? A cestovat mě nebaví, stejně je to všude stejné lákadlo na peníze a opět davy lidí. Tady můžu courat celé dny a nepotkám človíčka.

Ne, že by tu byla lidskou rukou nedotčená příroda, ta u nás už není, ale i tak je tu místy divočina, kam zabloudí maximálně jednou za X let lesáci. Kdo vidí třeba bílého jelena? Já ho zahlédl jen jednou. Žije jen díky pověře, že kdo ho zastřelí, do roka umře. Jinak už by jeho trofej dávno visela u nějakého pracháče.

U chaty máme ptáčky, kteří si sice drží určitý odstup, ale i tak přijdou hodně blízko. Aby ne, když je necháváme hnízdit pod střechou chatičky. Kos plešoun už s námi bydlí třetí rok. Plešoun mu říkáme proto, že mu nějaký dravec poranil hlavu a už mu na ní peří nenarostlo. Strakapoud buší do stromu deset metrů od nás a ani mu nevadíme. Asi si pamatuje, že k nám v zimě chodil na lůj.

Takže sami tu nejsme, kolem srnky, občas proběhnou i laně nebo mufloni.

Zeleninu, brambory, ovoce i maso máme svoje. Dá to nějakou práci, ale víme co jíme a chutná to úplně jinak než kupované.

Pro nás je to ráj na zemi a kdo by odcházel z ráje?

 

Ani mě už se nechce zpátky

,,Když mluví člověk, není příroda slyšet“

Krásný a velmi pravdivý citát. Mohu jen potvrdit. Je z tohoto velmi zajímavého článku, viz adresa níže.

https://aluska.org/ozdravny-pobyt-v-lese-cast-2-doporucuji/

V tom článku mě zaujala mimo jiné ještě jedna věta:,, Nechoď tam na tak dlouho, nebude se ti chtít zpátky.“

Žijeme na samotě uprostřed lesů už šestým rokem. Sice ne jako poustevníci, ale prakticky uprostřed přírody. Za tu dobu jsme opravdu myšlením někde úplně jinde než lidé z města ( i z vesnice). Příroda, pokud v ní jste dlouho, vám dá to, co nedá nikomu jinému kdo do ní jen nahlédne.

Představa, že bych se měl vrátit do města je pro mě přímo děsivá. Kdo nepoznal, nepochopí.  Město je bez duše, jen pozlátko, které zakrývá hluk, špínu a ve své podstatě i bídu ( nikoliv tu materiální, i když …. ?).

Opravdu, už se vracet nechci.

Nákup

Tak takhle my nakupujeme. Žádné malé balení, rovnou na metráky. To aby zvířata neměla hlad. A když nemají hlad zvířata, nemáme ho ani my. Vždyť už živíme bezmála sto hladových krků a ty něco sežerou.

A mám radost, že se mi povedlo opravit šroťák.

Tříkolka to uveze, vždyť je na 4 metráky. Tohle je 2,5.

Smíchy jsem se málem počůral

Aneb blbost některých nezná mezí. Už se těším, jak tady na pastvině budou krávy za sebou tahat pisoár. To bude nádherná komedie. A bejci??? Ti budou asi mít odlišný. No a tu pastvinu pak pohnojíme umělými hnojivy. Opravdu geniální.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pisorary-pro-kravy-slibna-cesta-jak-snizit-znecisteni

Proč jsou drahé brambory

Sibyla: ,,Stoly se budou prohýbat a lidé budou hladovět“ – konečně jsem pochopil tohle proroctví.

A jak je ,, zdravá“ současná zelenina

V tabulce je obsah dusičnanů. Přidejte si k tomu herbicidy, pesticidy, insekticidy, fungicidy a posklizňové roztoky. Plus vyčerpaná půda hnojená jen chemií. Abych všem nekřivdil, ti svědomitější občas do půdy zaorají zelené hnojení, např. hořčici a pod. Hnůj? Kde by ho vzali!

Někteří ještě pamatují, co bývalo kravínů. I přesto bylo hnoje málo! A to se rozmetal na pole jen jednou za čtyři roky.

A dnes? Léty ověřené osevní postupy je přežitek. Stačí řepka, kukuřice a obiloviny a střídat to do alelujá. Kde je vojtěška, brambory, řepa … plodiny zlepšující půdu.

Tak se nedivte, že to vypadá jak to vypadá. Aha, zelenina v hypersuper je hezká. A také hezky nasvícená. Dobrou chuť.

Jdu pro salát

Obléknu si teplé kalhoty, svetr, šálu, beranici, teplé rukavice, zimní boty a jdu do skleníku pro salát.

Je totiž 5. května a venku jsou dva stupně plus a poletuje sníh. Jako v lednu.

Dvojí kvalita potravin

I my máme dvojí kvalitu potravin.

Ty koupené a ty vlastnoručně vypěstované a udělané. A vzhledem k tomu, že nemáme potřebu kupovat náhražky a maso napuštěné sám čert ví čím, dvojí kvalitu neřešíme.

Dokud to budou lidé kupovat, bude jim to nabízeno. Potravinářství není žádná charita, ale ten nejtvrdší byznys.

Krásný obal např. borůvkového ,,jogurtu“ je tak důmyslně vymyšlen, že by na to člověk i dostal chuť. Ovšem vnitřek kelímku je o něčem jiném. Jo, chuťově to umí vyrobit, to ano, ale marně hledám ty extra velké kousky ovoce. Místo toho je tam jakýsi rosol a možná se tam najde i jedna scvrklá borůvka.

Obrala jsem výhonky keříků, zobla travičky, dala si trochu šrotu, zapila mlíčkem od maminky a teď to musím přežvýkat. Mám totiž 4 žaludky.

A tak když mám náhodou chuť na jogurt, koupím si opravdový jogurt ( ano, je drahý) a dám si do něj vlastního džemu kolik chci. A ten džem si každý může doma udělat velmi kvalitní.

Nechápu, proč lidé nadávají. Zatím ještě mají možnost se zařídit jinak. I ti z paneláku. Jen to dá víc práce a vyjde to na stejné peníze. Kvalitního se opravdu sní méně a navíc přestanete mít chuť na různé šmakulády plné chemie a náhražek. To je naše zkušenost po šesti létech.

V hypersuper kupte jen to, co neseženete u sedláků a farmářů!