Kozí sýr s nivou

Máte chuť? Já jo, a velikou.

Z kozího mléka vyrábíme sýr. Ten nejjednodušší, přírodní. Občas ho vylepšíme bylinkami. Nedávno jme přišli na další vylepšení.

Když dáváme sýřeninu do formiček, prokládáme ji nastrouhanou nivou. Dáváme jí asi tak 1/3. Necháme odkapat a uložíme do ledničky na dva až tři dny.

Vznikne taková slabá, ale velmi lahodná niva.

Tak jsem byl zase na brigádě a ….

Chudáci krávy, pastva prostě není

… trochu i chápu lidi z města, že je sucho nezajímá. A když, tak jen povrchně.

To je tak, ráno vstanu, sednu do auta a dojedu do práce. Není čas koukat kolem.

V práci zalezu do baráku a okolí nevidím. No a mezi mé povinnosti patří občas jet s klienty – důchodci na výlet. Takže opět auto, opět velmi omezené vnímání okolí. Cíl výletu nějaký zámek, kde je trávník pečlivě zaléván.

Další náplň práce je např. nákup pro klienty. Autem do hyper super, kde je všeho dostatek. Tedy mimo kvalitního jídla.

Na tomhle žije 80 krav. Tráva není, musí se vozit krmení i voda.

Voda z kohoutku zatím teče, zatím nikdo nemá hlad a tudíž je vše v pořádku.

Pak se vrátím sem do přírody a vidím ten obrovský průser co se na nás řítí. Vidím, že krávy na pastvě nemají co žrát a vozí se jim krmivo co mělo být na zimu. Vidím jen sucho, sucho a zase sucho. Stromy i keře usychají, voda ve studni skoro není.

A všem je to jedno. Maximálně pokrčí rameny a hlavy pomazané řeší CO2, tedy jak na tom vydělat.

Prdlajs CO2! Kácení pralesů, lesů, zničená půda, všude chemie, beton a asfalt. Tady začíná ten průser.  A žádná norma třeba EURO 2356 to nezmění. Ani ta šílenost, že všichni budou jezdit na elektriku.

Časopis Reflex: podle kvalifikovaných odhadů se do atmosféry vinou lidské činnosti dostává jen asi 3,5 procenta oxidu uhličitého, přičemž nejméně 40 procent naší „nadprodukce“ dokáže příroda vstřebat. Na pranýřovanou automobilovou dopravu připadá 0,2 procenta veškerého CO2.

 

Nákup …

… nikoliv v Kauflandu

To se vezme motyka, košík a brambory se vykopou ze země. Jak jednoduché.

Jenže na podzim se musí na záhon navézt hnůj ( to je to, co někomu smrdí) a zaorat ho. Na jaře uhrabat a zasázet brambory. Když povyrostou je přihrnout. Zalévat nebylo čím, tak jen čekat co naroste.

No, narostly. Sice díky suchu méně a jsou drobné, ale díky zahrádko za ně.

Vloni jsme na stejné ploše měli dva metráky, letos tolik nebude. Ale jsou vynikající a bez chemie.

Takže poděkování zahrádce i našim předkům. Těm proto, že postavili tak báječný sklep, že v něm ty brambory bez újmy vydrží celý rok!

Do budoucna jen pozitiva

Jak jsem psal dříve, občas jedu na brigádu si přivydělat nějakou korunu. Ne že bych po tom nějak moc toužil, ale nejsou lidi ( tedy ti, kteří by chtěli dělat rukama) a tak je každý důchodce dobrý.

O tom ale psát nechci. Mám to tam 80 km a tak pozoruji přírodu kolem. Jedním slovem hrůza a děs. Ten pohled na usychající stromy je hodně smutný. I tady to schne, ale oproti tomu jak je to jinde je tu pořád ráj na zemi.

A neděje se nic. Klídek a pohoda. Do té doby, než přijde megaprůser a nepoteče voda ani z kohoutku.

V dalších létech bude ještě větší sucho a ještě menší úroda. O to více chemie narveme do polí, protože prachy jsou až na prvním místě a my to z těch polí prostě vytřískáme. Po nás potopa.

Až nebude co žrát a že jednou nebude protože je to na celém světě stejné, často i horší, budou se ,,moudré“ hlavy divit, jak je to možné. Přitom kdo má oči tak to vidí.

Potištěného toaleťáku kterému se říká peníze ( jen recyklovaný dluh) se opravdu, ale opravdu nikdo nenají. Život nejen lidí je zavislý na té tenké slupce zemského povrchu, kterému se stále ještě říká půda. A samozřejmě na vodě. Toho co jsme měli si začneme vážit až když to ztratíme.

A neutěšujte se tím, že jídlo dovezeme. Austrálie poprvé v historii obilí dováží, Amerika je na tom bídně a Evropa je na tom podobně jako my.

Vyhlídky vskutku neradostné. No já vím, jsem pesimista, je mi to jasné. Vždyť kaufland je plnej žrádla, tak co bych chtěl, že jo …

Řešení? Dotace, když už to zlo být musí, dávat místo na řepku na to, že se budou zemědělci starat o půdu tak jako naši předci. Na to, aby byly krávy a tím pádem hnůj. Aby se dodržovaly léty ověřené osevní postupy, obnovit remízky …

Jo, šlo by to hodně pomalu, jídlo by bylo drahé ale za čas by půda byla opět živou, nikoliv mrtvou hmotou. A hlavně, bylo by to jídlo i v budoucnu. Ono drahé bude stejně a navíc ho bude hodně málo.

Víte že zdravá půda dokáže zadržet až 3500 kubíků vody na hektar? A že jen v ČR ubývá 15 ha půdy DENNĚ !!!!  Mají ti, co tohle dopouští a rozhodují o tom vůbec mozek v hlavě ??? Bohužel mají, akorát ke škodě nás všech mají  jinak nastavený software a to pěkně blbě.

Doporučený článek:

https://www.vumop.cz/zemedelska-krajina-mohla-zadrzet-o-40-procent-vice-vody

Zajímavé …

Polák nemusí platit zdravotní a sociální pojištění a ještě má dotace na krmení pro prasata. Pak lehko může prodat maso za dobré peníze, a přidaná hodnota zůstane v Polsku. – zdroj: https://www.info.cz/cesko/pole-jsou-nasycena-chemii-ktera-vse-zabiji-obili-konci-i-ve-spalovnach-svedectvi-upadku-ceskeho-zemedelstvi-42330.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu